Typy klientů na masáži: ve kterém se bohužel poznáš?

Existují lidé, kteří chodí na masáž jako vyrovnané bytosti, vědí, co chtějí, umí odpočívat a po hodině elegantně odplují zpět do života.

A pak je tu zbytek populace.

Tedy my.

Protože masáž je krásná věc, ale zároveň dost rychle odhalí, co je člověk zač. A většinou je to horší, než si myslel.

Tak schválně. Pojďme si projít typy klientů a mrkneme na to, ve kterém typu se poznáš?

1. Hrdinka „klidně přitlačte“

Tohle je člověk, který přijde statečně, lehne si a pronese slavnou větu:

„Klidně přitlačte, já vydržím dost.“

Nevydrží.

Po čtyřech minutách interně komunikuje se všemi svými předky, přemýšlí, jestli se dá nenápadně utéct obličejem do lehátka, a začíná litovat nejen té věty, ale i celé své osobnosti.

Navenek ale pořád hraje hrdinku.Maximálně procedí něco jako:

„Jo jo, dobrý.“

Není to dobrý. Nikdo tomu nevěří.

2. Mrtvolka

Tahle klientka usne rychleji, než masérka stihne pořádně zavřít dveře.

Přišla unavená, lehla si a za tři minuty už neexistuje.Nevnímá svět. Nevnímá čas. Nevnímá ani fakt, že pravděpodobně drobně zachrápla.

Po masáži se probudí dezorientovaně, s výrazem člověka, který neví, jestli je středa, duben, nebo Bangladéš.

A klasicky pronese:

„Já nespala.“

Jasně. A masérka si ten zvuk motorové pily jen představovala.

3. Omlouvačka

Tohle je žena, která se omlouvá za úplně všechno.

• za to, že má zatuhlá záda,

• za to, že má studené nohy,

• za to, že neví, jak si lehnout,

• za to, že je „strašně rozbitá“,

• skoro i za to, že má tělo.

Chová se, jako by osobně zklamala celý svalový aparát republiky.

Ne zlatíčko. To, že tě bolí šíje, není morální selhání. To je jen důkaz, že žiješ jako většina lidí: moc práce, málo klidu a tělo odsunuté až za všechno ostatní.

4. Typ „já jen na chvilku vypnu“

Tohle je ten člověk, co si myslí, že si půjde jen odpočinout.

Jenže neumí vypnout ani omylem.

Leží na lehátku a v hlavě mu běží:

• co musí koupit,

• komu neodepsal,

• co je zítra za den,

• jestli vybral dítě,

• jestli zhasnul v koupelně,

• jestli je tohle už relax, nebo pořád organizační meeting v hlavě.

Masáž běží, tělo leží, ale mozek jede jak dispečink před Vánoci.

Pak po hodině řekne:

„To jsem potřebovala.“

Ano. A příště by možná bylo dobré si k tomu vzít i vlastní mozek.

5. Ročník „chodím, až když už nemůžu otočit hlavou“

Toto je velmi častý druh.

Na masáž nejde preventivně.Na masáž nejde ani včas.Na masáž jde ve chvíli, kdy už při couvání autem otáčí celé tělo i s duší.

Objednává se až tehdy, když záda oficiálně přešla do stavu:„Už si děláme, co chceme.“

A pak samozřejmě doufá, že jedna návštěva spraví:

• tři měsíce sezení,

• šest týdnů stresu,

• čtyři noci špatného spaní,

• a osobní vztah s notebookem.

Je to optimista.

6. Vyjednavačka

Tohle je klientka, která přišla odpočívat, ale zároveň by ráda řídila celý proces.

Takže jede:

• tady víc,

• tady míň,

• tady to bolí,

• tady je to super,

• tady už ne,

• teď možná jo,

• počkat, vraťme se k tomu předchozímu místu.

V podstatě režíruje vlastní dokumentární film:„Moje trapézy: cesta utrpení.“

Na jednu stranu je to vlastně správně. Komunikace je důležitá.Na druhou stranu to občas vypadá, jako kdyby se snažila vést masáž přes interní audit.

7. Tichá hrdinka

Leží. Nemluví. Nehne se. Nevíš, jestli je v zenu, nebo v kómatu.

Když se jí někdo zeptá, jestli je tlak v pořádku, odpoví:„Mhm.“

Když se jí zeptá podruhé:„Jo.“

A i kdyby jí právě někdo rozebíral lopatku na náhradní díly, ona pořád pojede svoje klidné:

„Dobrý.“

Pak se zvedne a teprve doma zjistí, že možná měla něco říct.

8. Společenský typ

Přišla na masáž, ale ve skutečnosti trochu i na pokec.

Do pěti minut ví masérka:

• odkud je,

• co dělá,

• kdo ji naštval,

• jak se vyspala,

• co řeší doma,

• a že její švagrová je strašná.

Některé klientky relaxují tichem. Jiné tím, že se verbálně vyvětrají tak důkladně, že odchází lehčí o dvě kila a jeden rodinný konflikt.

A víš co? I to se počítá.

9. Testovačka bolesti

Tohle je zvláštní typ člověka, který nechce pohodlí. Chce pravdu.

Jakmile se najde bolavé místo, místo aby řekl „au“, tak si vnitřně řekne:

„Aha. Tak tam to je. Ještě jednou.“

Některé ženy jdou na masáž relaxovat.Jiné si jdou ověřit, kde všude už je jejich tělo úplně v háji.

Je to takový wellness forenzní audit.

10. Obrácená kajícnice

Před masáží:

• „Já to fakt potřebuju.“

• „Jsem úplně hotová.“

• „Tohle jsem měla řešit dávno.“

Po masáži:

• „Bože, to bylo skvělý.“

• „Začnu chodit pravidelně.“

• „Teď už se o sebe fakt budu starat.“

A pak?

Nic.

Zmizí na dva a půl měsíce, vrátí se znovu ve stavu pokřivené kancelářské příšery a celý cyklus se opakuje.

Je to taková toxická romance mezi ženou a její šíjí.

11. Luxusní rozpad

Tahle klientka nepřijde vyloženě ztuhlá. Ona přijde celkově v životním rozpadu.

Je unavená, přetažená, lehce protivná, na pokraji slz nebo vraždy, a už ani sama neví, jestli ji víc bolí záda nebo existence.

Masáž pro ni není služba.Masáž je humanitární pomoc.

Po hodině odchází měkčí, tišší a o poznání méně nebezpečná pro své okolí.

12. Ta, co si po masáži slíbí nový život

Po masáži je všechno jasné.

Odteď bude:

• pít víc vody,

• chodit pravidelně,

• víc odpočívat,

• méně se stresovat,

• lépe sedět,

• více spát,

• a hlavně se konečně starat sama o sebe.

Tahle verze sebe sama existuje přibližně 4 hodiny.

Pak přijde mail, provoz, chaos, život a jsme zpět u staré známé:„Objednám se příští týden.“

Už znáš typy klientů - Tak co, našla ses?

Upřímně? Většina z nás je kombinace minimálně tří typů.

Trochu hrdinka. Trochu mrtvolka. Trochu omlouvačka. A dost často i ta, co přijde až ve chvíli, kdy její tělo oficiálně vyhlásilo stávku.

A víš co je na tom nejlepší?Že je to vlastně úplně normální.

Na masáž člověk nemusí přijít dokonale připravený, vyladěný a zenový. Stačí přijít. Klidně unavená, přetažená, zatuhlá, ukecaná nebo lehce trapná.

Od toho tu přece jsme.

A jestli ses v tomhle článku nepříjemně poznala, tak gratuluju.To znamená dvě věci:

za prvé nejsi sama a za druhé by možná nebyl úplně blbý nápad se zase objednat dřív, než tvoje trapézy začnou žít vlastním životem.